Morkovice - Sýpka

14.02. 2009, Hans

Zejma jak v ruským filmu, kde se partyzáni jdoucí po zamrzlym jezeře nakonec skovaj před němcíma v rozkvetlym vobilí. Bodejť, capartům u nás začínaj v pondělí jarní prázdiny, tak cukruje a cukruje. V Čertoprcích na benzince, místu setkání s výpravou HC bandy Chátra 76, se nakoupilo flaškový a alou do Morkovic!

Páč Mykeyovo HC vozidlo se samolepkou Madball na nárazníku mělo (díky Méďovi) tu mluvicí krabičku, co na tebe hudruje kam máš zahnout a tak spolujezdec nemusí čumět do mapy, což se už párkrát nevyplatilo a selhal lidský faktor voproti tý bedýnce GPS, jelo teda po čase první, sledováno Cemrojc Fandou, pilotovaným Ptákem a dále osazeným Cimrem, CZ, Hansem a krámama ke hraní. CZ kdesi vyhrabal kufr na španělku, takovej ten jak kdysi na nějakým amplágu Elvise do něj tepal bubeník paličkama místo do bicích. No nevešel se, navíc mu z něj kytara spadla do závěje, tak pod pohrůžkou že poletí do hajzlu, teda sněhu, ho nakonec nechal u Cimrů doma. Asi chtěl vypadat jako Desperádo, ale vzhledem k okolnostem by to byl spíš Záviš. Copak k cestě povídat no. Flaškový, nějaká ta dusivka, námaha močáku a taky málem havárka. Ejhle silnice jeden led, před prvním vozem naší kolony najednou vylítlo do protisměru auto, dostalo čertovo kolo a píchlo se do sněhový peřiny v pangejtu, Pták začal bojovat s volantem, neb von Fanouš tu nemoc typu ABS nemá, tak sme málem narvaly do Mykeye. To by byla pecka, že by to aj Zdenálovy rozcuchalo háro. Nu, Pták zaplácal křídlama a dobrzdil to tak, že by to i major Huml nestačil teoreticky popsat.

Já vím, že názvy jako Pomezí, Lezník, Oldříš atd. u nás nejsou žádnej punc, ale když sme projížděli Pornicema, vedle byli Prasklice a taky se dalo jet na Tetětice, doznali jsme jejich hodnot. První vůz kolony zastavil, že už sme tam. A vono jo. Klub Sýpka - Morkovice. Tak se to tak nějak natahalo dovnitř, porychtovalo se to na podiu, za chvíli dojeli i Barricade, nějaký to pivčo se stihlo a v devět sme to spustili. Tak jak nám cestou dělalo HC předvoj, tak sme ho zas teďkonc dělali mi jim. Pár lidí se přišlo mrknout a klub to byl pěknej. Do playlistu sme zařadili i starý pecky jako Pohádky a Sci-Fi a také měla premiéru píseň A co jako?!, kterou jsme tedy pracovně přejmenovali na Morkovickou. Ke konci hraní dorazila i Slepota a páně Kočků se jal kamery a započal krást duše. Je to dokumentarista sic sveřepý leč začátečník a tak aby se mu ruce neklepaly, musel nejspíš popít nějakej ten stabilizátor obrazu a na pár věcí jako výdrž bateríí a tak zapomněl, navíc druhá kazeta skončila kdesi pod stolem. Von nevim, ale prej měli šikovnýho řidiče...

Po koncertu sme se hned dekovali, páč spřízněné duše Satanda a kapitán Pisoár slavili ten den narozeniny. Z pozvánek voněly klobásky, pivčo a kořala a to se holt nevodmítá. Jenom ještě víme, že po nás hrála Slepota, Barricada, Chátra 76,...ale to už sme byli na cestě zpět. Tak sme si libovali jak to krásně stíháme tu gratulaci a když po půlhodině jetí vidíme ceduli Morkovice 6 km, bylo jasný, že vlak jede po jiné koleji. No nic jedem dál. Pták chtěl na Holomóc že to tam zná. Po 20 minutách cesty - Morkovice 10 km doleva. A sakra. Tak sme to prubli po dálnici bez cetlu a když sme sjeli, najednou a to bys neuhod... tentokrát 12 km. Pfffffůůů, no nakonec sme se nějak domotali a nabrali správnej směr a na Satandovu a Pisoárovu veselici dorazili. Jen už bylo pozdě... kapitán se sice ještě na nohách držel, ale Satandovi sme tak mohli leda zatlačit voči. A nebyl jedinej. Vůbec tam tak leželi všichni sežraný jak lajntuch vod molů a hnědý jak pažba vod flobertky. A tak se nakonec zase skončilo v klubu, kde je teď ten nový hospodský, sic pivčo je stále druhý den bouřlivé, ale vstoupí s ním do člověka klid...