Androš v Dřetovicích a skáčko v Chocni

14.11. 2008, CZ

Ten odjezd do Dřetovic (který se nacházejí poblíž Kladna, takže to taky pár kiláků je) byl celej ňákej hektickej.

Sotva sem se doplazil domů ze šichty, hned abych zase zdrhal, protože s klukama sme byli domluvený na odjezd ve čtvrt na čtyři a vono už třičtvrtě. No nic, rychlá sprcha, rychlá chálka, sváču do žebradla a zdarec. Tentokrát sme si do Šelmy nebrali flaškový, poněvadž při minulý cestě na Kladno nám musel Mykej imrvére stavět, zkrátka průtokový ohřejvače. Alternativním řešením byly flašky Veltlínu a Müllera, o kterejch sme si mysleli že tolik močopudný nebudou a taky že nebyly. Mykej si pořídil dálniční známku, takže někde u Humpolce sme se pěkně napojili na dé jedničku, kde to místama na tech panelech pěkně hompe. Cesta příjemná, Pták s Mykejem si otevřeli psychologický vokýnko, díky čemuž se zbytek kapely na zadních sedačkách královsky bavil. Vínko došlo ještě daleko před Prahou, no co, tak pár zastávek na chcanec a svištíme dál, páč to máme s časem přece jen celkem na knop. V Praze se vždycky najde něco zajímavýho, tentokrát nás v koloně, která se vytvořila hnedka za Barrandovským mostem nebo kde, předjížděly celebrity, konkrétně Olda Novej a Havel hlavně. Až na to, že v Buštěhradě sme blbě odbočili, se nic nestalo, a i takhle bylo zdržení minimální, takže sme stihli ještě velkej kus S.P.O.T.S. a dát si piffčo a tajtrlíka. Vlastně několik a to bylo dobře, aspoň se nám neklepaly pracky, potom. Po nějakejch tahanicích ohledně toho, kdo bude hrát po S.P.O.T.S. sme se tam nakonec nasáčkovali my, páč prostě to máme nejdál a vo Mykejův mikrospánek fakt nikdo nestál. Akce byla v dřetovickým kulturáku, klasickej sál, kterejch sou miliony, prostě co se stavěli za koma, takže zvuk se tam třískal, že nebylo rozumět skoro nic, ať se zvukaři snažili sebevíc. Cemr například, jak nic neslyšel, vůbec nepostřehl, že sem prdnul strunu. To kromě mě udělal taky Hans, ale zaplácli sme to jeho krátkou lyrickou zhudebněnou básničkou Píšu dopis vynálezci flaškovýho piva. No zkrátka vélikej androš, ale tak lidi se snad bavili dobře, na tu bídu, co si museli venku asi vyslechnout. Po koncertě sme zase všechno harampádí naházeli do Šelmy, vyřešili cesťák a koupili bíra, rozloučili a sedli na koště. Je to fakt flák, a tak aby nám i zpáteční cesta tak nějak pěkně utekla, na neuvěřitelně drahej benzině sme koupili nejlevnější víno co tam měli, akorát že v autě se z toho vyklubalo šáňo - no co, vypit se to taky nechalo a cesta utekla, takže úkol splněn. Doma v Poličce sme s Jenoušem zašli do klubu za Laďkem, že si dáme ještě jedno vod cesty, ale krapet se to zvrtlo a tak mě pak Laděk v půl pátej nebo v kolik tahal z klubu za nohu a Jenouše taky.

Druhej den se nemuselo vůbec nikam kvaltovat, protože do Chocně je to nějakejch padesát a protože spicha sme měli v šest u Ptáka, do půl devátý, kdy měla akce začínat, bylo moře času. A ostatně jak řikal už Komenskej: Všeliké kvaltování a vody pití toliko pro hovado dobré jest - čehož se teda držíme do detailu, takže hnedka na Lezníku flaškový do auta, ať se pak líp hraje. Jenoušovi svítily vočička jak lampióny, když si ho otevřel a bodejť, klepotice se k večíru dostavila, tak to bylo třeba vyspravit! Naše posádka do Chocně byla tentokrát pouze čtyřčlenná, Pták jel svým autem, vyvezl za kultůrou ještě svou Marťu a dva kámoše. Kromě toho se tam zjevil spolužák Kryštof z Broumova a jeho brácha Jáchym s kámoškama, takže na škopky sme sedli, to je jasný. Měli sme spoustu času se připravit, (teda teď myslim spíš na pódiu, zvuk a tak) ale hrát sme začli až v devět. Shodli sme se s klukama na tom, že sme odvedli dobrou práci, ale lidi řikali, že venku to byla docela koule, že nebylo moc rozumět a tak. No jo, no. Tak sme si dali radši ještě hrnek a poslechli kus Skapolla a jeli.

V klubu v Poličce hrál ještě ándrgráund Halí belí nebo Sladkej konec, já nevim, rozhodně sme se tam otočili a bylo to už takový mírnější, než v ten pátek. No, jako víkend celkově to bylo teda akční dost, mě to bavilo, vo tom žádná, užil sem si oba koncíky a myslim že kluci asi taky. Ale teda za neděli, kdy sem nedělal fakt vůbec nic, jenom se válel a čet si, sem byl docela vděčnej.