Bránický dvorek 2010

26.06. 2010, Hans

Reportů, který začínaly cinkáním flaškovýho piva v autě, benzinkama a chcaním do pakgejtů už tu bylo dost. A taky to stačí napsat stručně a ne rozebírat nějaký vobyčejný věci a dělat z nich jihočeský máslo mezi sračkama z Belgie v zupermárketu.

No prostě sme jeli do Prahy, Bráníku. Co je za Kolínem, to už je pro nás jiná republika a tak sme se na ten vejlet vybavili Gde Proboha Su, abychom neskončili někde pod koněm a nebo nám tak dalo po řepě to kejvadlo na letný. A našli sme to móc hezky. Starobčejší dům s pavlačí, který z jedné strany omezoval čerstvý beton budoucího betonářského lobbymonstra a ze strany druhé panelák, do kterého umístili domov důchodců. Tudíž je to U Šoufáků na Bránickým dvorku takový ostrůvek starých krás, nad kterým se snad ještě mračna nestahujou, ale už se nad ním kroutí rameno jeřábu a beztak si na něj brousí hák! No, já sem říkal, že to bude stručný, tak to nebudu rozmazávat, hodně je toho na fotkách, tam se trochu dá nasát atmosféra, hlavně z těch, kde nejsou lidé, čas stojí a věci vypovídají své příběhy. Hrálo se pěkně a hned jestli chceš pívo, zajdi si do sklepa. Otevírám dřevěná dvířka až to v pantech trochu zavrže a opatrně sestupuji po starých schodech, někam do tmy. Dole se to lomí, ještě pár kroků, magický sklepní luft a pak se to stalo. Připadal jsem si jako kdybych někde na houbech brkl vo kořeň, hodil tlamu a tím samím zajel do mechu, všecek se to voklepalo a najednou koukám díra dolů, tak tam lezu a von to komín jeskyně kde je krasová vejzdoba a hurá tej slávy, co já sem to našel! Tohle bylo ale ještě víc. Uprostřed sklípku, ve společnosti staré lampy, hrnce, krumpáčů - synů matky koroze a regálku s kompoty poklad! Kastle s flaškovým pivem a teplota ideál! Nechtěl jsem té kráse ubrat tím, že bych i jen jedno vyndal z basy a ochudil tak tento monument. Ale jsou krásy, který je lepší vochutnat, než na ně čumět. Asi jako když dostaneš vejslužku ze zabíjačky, tak si to taky nedáš za vitrínu, ale do ledničky a až se druhej den vyspíš z vopice, která se po zabíjačkách nosívá, hnedka se do toho ráno pustíš. Flaškové pivo si mě již dávno získalo a tak jsem byl ze sklepního pokladu více než nadšen. Vono jak je to léto a budou nějaký ty fesťáky, tak co zbejvá, ale ty kelímky to není vono. Flaškový je flaškový! Ale chápu praktické důvody. By pak mohli na konci fesťáku přivízt Munzara, postavit ho doprostřed louky a točit pokračování seriálu Synové a dcery Jakuba skláře. To byla nádhera, to pívo a taky hlavně fajn lidi co tam byli. Něco jsme zahráli a po nás to vzal Odečet plynu, v trochu jiném tempu, ale zase v dobré náladě a pěkných melodiích i textech.. Padl tam dotaz, jak sem se naučil hrát na trumpetu a tak sem to teda práskl. Vzal sem nátrubek, a s idiotsky dobráckým výrazem Mirka Dušína ho podržel v dlani vedle hrdla flaškovýho piva. Tak tady vidíš to tajemství, má to stejnej rozměr! Když piju flaškový, je to jako bych cvičil na trumpetu. No a tak sme balili věci do auta a tu za námi přiběhli, že tam to nedávat, že sme v Praze, že by nám to tam někdo mohl otevřít žulovým klíčem 10x10x10 a bylo by po srandě. A takový šulíni co to dělaj by na to pak beztak nehráli, jen by to střelili do nějakej pofidérní zastavárny a prachy protočili na matech, do žil, nebo jinak. Kdyby za to aspoň šli do bordelu a dali vydělat dobrákům, kteří poskytnou nemravnejm holkám střechu nad hlavou a ještě jim platí topení a eletriku, aby se tam ty nestydy mohli producírovat polonahý a nechat na sebe svítit barevnejma lampičkama jako vo vánocích. Tak sme to nanosili do takovej místnosti a vona ti to byla prej kdysi taky zkušebna UJD! Tak škoda že nemohl Cemr jet, ten by z toho měl radost asi jako já z toho co čekalo a příjemně se chladilo ve sklepě. A pak se hezky povídalo s dobrými lidmi jak na dvorečku, na zídkách, tak ve sklepě na basách a ke všemu se pilo lahodný flaškový. Až se pak nějak upadlo do říše snů a já si pamatuju jen tu první benzinku za Prahou a potom už najednou Polička.

Děkujeme všem občanům Nezávislé republiky Bránik za pozvání na dvoreček a za moc příjemnou sobotu U Šoufáků! Dále děkujeme flaškovýmu pivu Bránik (to je to právě ta stará pravda, že flaškový chutná pořád stejně) za příjemné nedělní ráno.